Městská památková zóna zahrnuje historicky hodnotné objekty v centru města Valašské Klobouky.
Na náměstí stojí budova staré radnice s renesančním jádrem a věží, na které byly už v 16. století bicí hodiny. Dnešní podoba radnice pochází z pozdně barokní přestavby v letech 1797-1798 a z rekonstrukce v roce 1943. Před budovou radnice se nachází renesační pranýř, jeden z nejstarších dochovaných pranýřů u nás. Na náměstí stojí také Červený dům z roku 1781. Byl postaven soukenickými mistry bratry Tomaštíkovými. Korýtko, které vyčnívá z jedné stěny domu, a tradiční červená barva fasády daly vzniknout legendě, že v domě bydlel kat a korýtkem prý vytékala krev popravených. Korýtko ovšem ústí do ulice z kuchyně a sloužilo k vylévání splašků.
Na cestě od Staré radnice k Červenému domu stojí barokní mariánský sloup z roku 1761 a secesní budova současného městského úřadu, tzv. Hornův dům. Autorem architektonických plánů ke stavbě tohoto a několika dalších domů na náměstí a v blízkém okolí náměstí byl kloboucký rodák Hubert Gessner (1871-1943). Gessnerovým jedinečným dílem je vedle zmíněné budovy dnešního městského úřadu i tzv. Brattmannova vila u kostela.
Nedaleko Červeného domu směrem na Brumov stojí několik cenných dokladů lidové architektury konce 18. a počátku 19. století. Dřevěnice někdejšího klobouckého předměstí dokreslují představu o životě města. Soukenickou ulicí, která je rovnoběžná s náměstím, se projde k budově gymnázia, odkud se již nabízí výhled ke kostelu. Farní kostel Povýšení Svatého Kříže má gotické jádro, o renesančních stavebních úpravách svědčí především mohutný korpus věže ze druhé poloviny 16. století, dnešní podoba je dána především barokní přestavbou. Městská památková zóna ve Valašských Kloboukách byla vyhlášena v roce 1995.
Městská památková zóna byla prohlášena Vyhláškou MK ČR č. 250/1995 Sb., ze dne 22. září 1995 o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny.
Hranice památkové zóny ve Valašských Kloboukách začíná na severu na p. č. 181/2, pokračuje východním směrem po hranicích p. č. 4426, 2479/8, 2146/2, 483, 194, 195, 196, 197/1, 198, 200, 201, 202/2, 203/1, 203/2, 4490/1, po vodoteči p. č. 4380/1, z ní odbočuje po hranicích p. č. 267/3, 4338, 279/1, 279/2, 280, 281/1, 282/2, 385, 384, 289/2, 292, 300, 315, 316/1, 320, 325, 328/1, 373, 372, 374, 367/5, 367/6, 892, 272, 4392/1, 393/7, 393/4, po hranicích p. č. 393/8, 393/9, 460, 445/1, 480/1, 480, 494/3, po ulici p. č. 4406/1, po silnici p. č. 4321/2, po hranicích p. č. 805, 804, 3436/3, 3436/2, 776/2, po ulici p. č. 4409, 538/2, po hranicích p. č. 539, 534/12, 541, 545, 546/1, 695/2, 740, 692/2, 551, 725/3, 554/1, 556/1, 557, 558, 560/1, 562, 567/1, 572/1, 573/1, 576/1, 579/1, 582/1, 587, 590/1, 591/1, 593/1, 594/1, 596/1, 596/2, 600/1, 604, po hranicích p. č. 605/1, 609, 662/1, 670/1, 659, přes silnici p. č. 4362/2, po hranicích p. č. 3/1, 640/1, 637, 636, po silnici p. č. 4400/1, po hranicích p. č. 26, 628, 626, 627, 625, 624, po ulici p. č. 4354, 1521/1, zpět po ulici p. č. 4354, 4353/2, 65, 71, 580, 1531/4, 1531/3, 1531/2, 578/2, 578/1, 577, 574, 573, 572, 571, 570, 175/3, 175/6, 175/4, dále po hranici p. č. 181/2, kde se hranice uzavírá.