Jestřabí: Poloha a rozloha obce Jestřabí

Poloha obce

Obec Jestřabí je příhraniční obcí ve východní části Zlínského kraje. Vesnice se nachází v Chráněné krajinné oblasti, biosférické rezervaci a Euroregionu Bílé-Biele Karpaty, zároveň náleží do etnografické oblasti Valašska.

Vesnice leží 9 a půl kilometru jihozápadně od střediska regionu Valašských Klobouk a půldruhého kilometru západně od Štítné nad Vláří, v průměrné nadmořské výšce 329 m.n.m. na 49° 5´ severní šířky a 17° 56´ východní zeměpisné délky. Základem jejího půdorysu jsou dvě ulice, jedna je podél silnice vedoucí ze Slavičína do Brumova-Bylnice (číslo 495) a druhá, starší, se táhne kolem potůčku, který je pravobřežním přítokem řeky Vláry. Obydlí a hospodářské budovy jsou postaveny jak v údolí, tak částečně na svahu. Ze tří světových stran obklopují obec kopce, na východě to je vrch Brálové, jižním směrem se nachází masiv se dvěma vrcholy Na nivách 513 m.n.m. a Doubrava 520 m.n.m., na západní straně je vrchol kopce Rovně 435 m.n.m. Severní strana je otevřená, tady teče kolem obce řeka Vlára, povodí vesnice tak přísluší prostřednictvím Vláry, Váhu a Dunaje k černomořskému úmoří.

Rozloha obce

Katastrální území /dále jen k.ú./ Jestřabí nad Vláří (jak se správně k.ú. nazývá) sousedí s k.ú. Štítná nad Vláří, Popov, Bohuslavice nad Vláří, Rokytnice a Kochavec. Katastr má rozlohu 389, 46 ha, podle pozemků má následující strukturu:

• zemědělské pozemky 284,17 ha (73%), z toho orná půda 133,93 ha (47,1%), zahrady 8,14 ha (2,9%), ovocné sady 1,62 ha (0,6%), travní porosty (louky a pastviny) 140,48 ha (49,4%)
• lesní pozemky 66,24 ha (17%)
• vodní plochy 3,88 ha (1%)
• zastavěná plocha 5,27 ha (1,35%)
• ostatní plochy (silnice, neplodná půda) 29,90 ha (7,65%)

Dříve bylo katastrální území obce větší (554 ha). K obci Jestřabí náležela také osada Kochavec. V roce 1996 bylo vyhlášeno samostatné katastrální území Kochavec. Tomu předcházelo v r.1957 vytvoření samostatného JZD Kochavec, vybudování silnice z Rokytnice na Kochavec (1969) a následně r.1976 odtržení osady Kochavec od Jestřabí. Ten byl připojen k obci Rokytnice a zařazen do správního celku pod město Slavičín.

Obec Jestřabí má své pozemky taktéž na k.ú. Kochavec, Rokytnice a Štítná n./Vl., soukromníci také na k.ú. Kochavec a Bohuslavice.

Jestřabí bylo v minulosti (do počátku 20. století) ryze zemědělskou a částečně pasteveckou obcí. Názvy místních tratí: Záštěpnice, Brálovy, Lány, Vrchy, Rokytenky, Díly, Lázce a Nivy. Některé další místní názvy: Dělnice, Příčky, Čertoryje, Újezdek, Krčmářov a další. Území obce bylo úředně rozparcelováno v r. 1828.

Přes katastr obce prochází železniční trať zv.Vlárská dráha: Brno-Vlárský průsmyk (od r. 1887), nejbližší železniční stanice je v Popově. Na nivách, na rozhraní k.ú. Jestřabí a Štítná n./Vl., stojí vysílač na TV signál a pro příjem mobilních operátorů. Neblahý vliv na ráz krajiny měla tzv.“socializace vesnice“ (JZD, 1957) zmizely meze a remízky, svahy v okolí vesnice se proměnily v obrovské lány. Od počátku 90. let ubývá obdělávaných polí a mnoho pozemků je zatravněno. Zemědělské družstvo zde již nehospodaří (od r.1992), majitelé pozemků svá pole pronajímají Zemědělskému družstvu Javorník ve Štítné n./Vl., který je obdělává. Soukromě zde v oblasti obdělávání půdy nepodniká nikdo. Důvodem může být i fakt, že půda je málo úrodná, velice členitá a negativní vliv má nepochybně i eroze půdy a ztráta vztahu vlastníků k půdě.