Památky a historie

Nejhodnotnější památky historického jádra, jako je stará radnice, dnes sídlo muzea, kostel Povýšení svatého kříže a několik lidových roubenek, jsou chráněny jako součást městské památkové zóny.

Historické centrum města bylo v roce 1995 vyhlášeno za městskou památkovou zónu. Na Masarykově náměstí je budova Staré radnice (dnes sídlo muzea, jádro pochází ze 16. století, výrazná přestavba proběhla v 90. letech 18. století). Před budovou stojí renesanční pranýř (polovina 16. století), jeden z nejstarších dochovaných u nás. Dále se na náměstí nachází socha sv. Jana Nepomuckého (1733) a Mariánský sloup (1761), ale i několik architektonických památek: domy č. p. 105 (z 20. let 18. století), 189 (sídlo dnešního městského úřadu) a 194 (Červený dům, 1781). Několik cenných objektů pochází z doby po velkém požáru města (1896) a jsou dílem známého architekta Huberta Gessnera, valašskoklobouckého rodáka (vedle jmenovaného č. p. 189 zvláště tzv. Brattmannova vila, č. p. 116). Farní kostel Povýšení svatého Kříže s gotickým jádrem byl barokně přestavěn ve druhé polovině 18. století. Součástí památkové zóny je také několik roubených staveb stojících na někdejším předměstí.

Stručná historie obce

Poprvé jsou Klobouky (přívlastek „Valašské“ nese město od osmdesátých let 19. století) připomínány v roce 1341, kdy se dokládá založení vsi Klobúk. Záhy se ale z Klobúku stalo městečko, které sužovaly povodně. Z roku 1356 pochází privilegium, kterým byl na návrší nad Starým Klobúkem založen Nový Klobúk a které dalo městečku práva města Hradiště. Roku 1423 rozhodl král Zikmund o spojení Starého a Nového Klobúku a od té doby se užívá v názvu množného čísla.

Za město v plném slova smyslu lze Klobouky považovat od poloviny 16. století. Město bylo hospodářským, soudním i kulturním střediskem oblasti. Již v 16. století lze hovořit o soukenickém charakteru města. Historický vývoj Klobouk byl výrazně narušen v 17. a na počátku 18. století: třicetiletá válka ublížila městu mnohem méně než škody způsobené vpády Bočkajovců, Turků, Tatarů či Rákócziho uherských povstalců.

Velké dodávky pro armádu na přelomu 18. a 19. století přinesly dobu největšího rozkvětu klobouckého soukenictví. Z doby tohoto rozvoje města se ovšem zachovalo pouze několik jeho vnějších dokladů – architektonických památek, neboť roku 1896 zničil větší polovinu Klobouk rozsáhlý požár. Soukenická tradice nepřežila druhou světovou válku, respektive rok 1948. Pilíři místního průmyslu se staly továrny Pal Magneton a Igla, dříve textilní továrny Šerý a Umtex, po válce v duchu doby převedené na strojírenskou výrobu.

Turistické cíle

všechny
Skanzen Jižní Valašsko
Valašské Klobouky
Po vzoru rožnovského muzea v přírodě budují dobrovolníci sdružení ve spolku Jižní Valašsko podobný skanzen i ve Valašských Kloboukách. Postupně má vyr...
Bratmannova vila
Valašské Klobouky
Budova postavena v secesním stylu je součástí městské památkové zóny. Autorem této skvostné stavby je valašskokloboucký rodák, architekt Hubert Gessn...
Červený dům
Valašské Klobouky
Červený dům byl postaven v roce 1781. V současné době je v interiérech prezentováno nejslavnější kloboucké řemeslo, tedy soukenictví, spolu s plátenic...
Luhačovské Zálesí o.p.s.MAS PloštinaMAS Vizovicko a SlušovickoMAS Hornolidečska Resort LuhačoviceVýchodní Morava
Facebook Youtube Twitter Pinterest