O regionu

Obecná charakteristika

Mikroregion Jižní Valašsko je situován v příhraniční východní části České republiky. Spadá sem celkem 24 obcí z okresu Zlín a 3 obce z okresu Vsetín. Rozlohou 352 km2 se rozprostírá na téměř 9 % území nového Zlínského kraje a s 34 200 obyvateli se podílí na populaci tohoto kraje 5,7 %. Při posledním sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 měl mikroregion celkem 7 840 domů a 10 693 bytů, z toho bylo 89,1 % domů a 91,3 % bytů obydlených trvale.

Územní celek sousedí na severozápadě s vizovickým mikroregionem, v západní části s mikroregionem Luhačovské Zálesí, na jihozápadě a jihu s uherskobrodskými mikroregiony, na severu s obcemi vsetínského mikroregionu a na východní straně a jihovýchodě se slovenskými obcemi Trenčínského kraje. Celá státní hranice mezi ČR a SR v okrese Zlín spadá do území mikroregionu Jižní Valašsko. Hraniční čára probíhající mezi katastry obcí Šanov a Študlov je dlouhá přes 30 km.

Hlavními středisky osídlení a zároveň přirozenými spádovými centry okolních obcí jsou města Brumov - Bylnice, Slavičín a Valašské Klobouky. Ostatní sídla jsou menšího významu, ke kterým lze zařadit Štítnou nad Vláří - Popov a Vlachovice.

V národnostní struktuře s 96,4 % jednoznačně převládá česká a moravská, z ostatních je nejvíce rozšířena s 2 % slovenská.

Přírodní poměry

Celé území je součástí flyšového pásma vnějšího karpatského oblouku. Je tvořeno magurským příkrovem, který je rozdělen na tři dílčí jednotky: bělokarpatsko-oravskou, bystrickou a račanskou. Největší je račanská jednotka, která se rozprostírá od severozápadní části mikroregionu až po spojnici Hrádek na Vlárské dráze - Bohuslavice nad Vláří - Valašské Klobouky - Poteč. Bystrická jednotka vytváří střední pásmo a odděluje račanskou jednotku od bělokarpatsko-oravské. Její severní hranice leží na linii Hrádek na Vlárské dráze - Valašské Klobouky, jižní probíhá od Šanova, jižně od Štítné nad Vláří, východně od Brumova-Bylnice a jihovýchodně od Nedašova a Nedašovy Lhoty. Zbývající jihovýchodní část mikroregionu spadá do bělokarpatsko-oravské jednotky.

Geomorfologicky spadá okres Zlín a tím i území mikroregionu do Západních Karpat. Reliéf mikroregionu je tvořen Bílými Karpatami a Vizovickou vrchovinou. Pro Bílé Karpaty, které se poněkud odlišují od Vizovické vrchoviny, jsou typičtější masivní ploché hřbety s mírně členitými svahy. Na utváření reliéfu se zde výrazně projevila blízkost Váhu. Nízká nadmořská výška jeho řečiště způsobila, že řeka Vlára zpětně vyerodovala v hlavním hřebenu hluboké údolí.

Nejrozšířenějším půdním typem jsou hnědozemě. V Bílých Karpatech, kde se častěji vyskytuje vápnité podloží, se nachází též vápnitá hnědozem. Kolem svahových pramenišť, kde jsou půdy trvale ovlivňovány spodní vodou, vznikají glejové půdy. Na některých prameništích, tam kde horniny obsahují větší množství kalcitového tmelu, je z vody vylučován vápenec, který tvoří usazeniny vápenného tufu - travertinu. Na travertinových usazeninách vzniká půdní typ nazývaný pararendzina. Tento půdní typ se na malých plochách vyskytuje v okolí Brumova. Ve vyšších polohách se nachází suťové a kamenité půdy, kde se humózní horizont vytvořil přímo na mateřské půdotvorné hornině.