Kuchyně

V kuchyni Jižního Valašska rozhodně nečekejte dietní stravu. V kraji, kde dřív tvrdé přírodní podmínky určovaly jídelníček, stávaly na stole každé chalupy mísy s bramborovými haluškami a lžíce jedlíků u stoly zvonily o kameninové misky, ze kterých voněla pořádně hustá kyselice. Díky ní byli Valaši silní a stateční, ženy zase krásné a děti zdravé. Nevěříte?
Foto: Hotel Augustian, 476x317, 18.79 KBFoto: Hotel Augustian

Sto roků na talíři

Když se Valaši usídlovali na hřebenech valašských kopců, měli ke svým sousedům ve městech a vesnicích cestu docela dlouhou. Museli si proto vystačit s tím, co jim příroda dala a co si sami vypěstovali. Nejčastěji tak Valaši jedli kyselici, která byla často jediným chodem, proto byla pořádně hustá a výživná. Každá hospodyně ji však dělala jinak. Jedna do ní přidávala nasbírané houby, druhá zase kopr, který rostl okolo chalupy, jiná zase jablka  a není se co divit, že se říká, že pět hospodyň z jedné vsi uvaří pět různých kyselic. Kyselice je dodnes perlou valašské kuchyně a najdete ji na jídelníčku každého valašského šenku, koliby nebo hospody. A nedejte se ošálit. Jak se říká ve Valašské kuchařce:  „Kyselica mosí být taká, co po ní uši dobře držíja a potem sa móže po první užici pověděť: Moji milí, kdo sto rokú jí kyselicu, je dlúho na světě.“

Zdravé jídlo, zdravý kraj

Nemyslete si, že Valaši jedli nezdravě. Kdepak. Bílé ovečky, které se popásaly na zelených stráních kolem dědin, dávaly Valachům mléko a ti z něj vyrábeli bryndzu, podmáslí, kyšku nebo vynikající sýry. A protože maso bylo svátečním jídlem, jedli často také pohanku, která je dodnes vyhlášena pro svůj vysoký obsah rutinu. Díky ní byste na Valašsku marně hledali křeečové žíly. Takový Valach měl vitamínů víc než dost. Však také jedl kyselé zelí, křen a jablka, švestky a bylinky... Ale abyste si nemysleli, že si Valaši nepotrpěli na sladké, musíme říct, že se rádi zakousli do voňavých frgalů, které byly plné hrušek, tvarohu nebo máku , na Vánoce v chalupách voněly medové perníky a  na podzim zase vařená povidla.

Čirá krása kraje

Valaši nezapomínali ani na ovoce. Nejoblíbenějším a nejrozšířenějším stromem je na Valašsku dodnes švestka a schválně jestli uhodnete proč tomu tak je. Zázračný lék, který se z ní získává se jmenuje slivovice a ta dělá zázraky. Kromě toho, že zahání nemoci, vyhání červa a pomáhá na revma, je také nejpečlivěji sledovaným domácím výrobkem, na který jsou také všichni patřičně hrdí. Pokud si chcete někoho na Jižním Valašsku rychle znepřátelit, řekněte mu, že jeho slivovice „sa nedá piť“, že je to patok nebo calvados.

 

Na valašských stráních rostou snad odkajživa štíhlé stromy, které ve svých větvích skrývají největší valašský poklad – sladké modré trnky. Na Jižním Valašsku se jim vždycky dobře dařilo, protože jim nevadí vyšší nadmořská výška, a ty pravé, valašské nebyly nijak citlivé na švestkový mor- šarku. Říkat jim můžete trnky nebo karlátky, žádný Valach by vás ale nepochválil za slivoň nebo švestku. 
Na Jižním Valašsku všichni dobře vědí, proč si trnek váží. Kromě toho, že se z nich dělají výborné knedlíky, povidla, koláče nebo kaše, jsou zásobárnou vitamínů a minerálů. Co je ale hlavní, dělá se z nich lék nejvzácnější, čirá valašská slivovice. Ta provází život valachů ve všech etapách. Zapíjí se s ní narození, vyhání červ a léčí nachlazení, oslavuje svatba i narozeniny. Dříve se lahví dobré slivovice platilo za bylinky, vajíčka nebo spravení bot, dnes je pýchou každé valašské domácnosti. 

Jak se dělá slivovice

Když na jaře trnky rozkvétají, obchází každý hospodář stromy a hlídají každý noční mrazík, aby květy nepomrzly. Celé léto hlídá, jestli trnky nechytly šarku nebo jinou nemoc, která by mohla zkazit úrodu, která často bývá opravdu bohatá. Když pak na podzim trnky dozrávají, sbírá je pod stromy a ukládá do bečky, kde trnky pěkně kvasí, aby se mohly v pálenici proměnit ve voňavou slivovici. Destilát, který z trnek vzniká se ředí pramenitou vodou až na 50 % alkoholu, nechá se uležet, a teprve pak řetízkuje ve štíhlých sklenkách před vámi na stole. 
Dříve trnky kvasily v otevřených dřevěných kádích, dokud se horní vrstva nepropadla a mohlo se pálit. Takové sudy bylo potřeba na podzim zamáčet, někde se jejich kraje potíraly jílem, aby nahoře nevznikal škraloup. Dnes trnky kvasí v plastových bečkách, které jsou mnohem méně náročné na údržbu. 
 

 

Kalendář akcí

všechny

Nejbližší

Chystané

Probíhající

Turistické cíle

všechny
Lázně Luhačovice
Luhačovice
Největší moravské lázně jsou proslulé příznivými klimatickými podmínkami a příjemným prostředím, kterým vetkl přímo pohádkovou podobu architekt Dušan ...
Vincentka
Luhačovice
Vincentka® je ojedinělá přírodní léčivá minerální voda, velmi silně mineralizovaná, jódová, uhličitá minerální voda hydrogenuhličitano-chlorido-sodnéh...
Hrad Brumov
Brumov-Bylnice
Brumovský hrad patří mezi zajímavé lokality Východní Moravy a zároveň je jedním z nejstarších hradů v našich zemích....
Luhačovské Zálesí o.p.s.MAS PloštinaMAS Vizovicko a SlušovickoMAS Hornolidečska Resort LuhačoviceVýchodní Morava
Facebook Youtube Twitter Pinterest