Pověsti Valašské Klobouky

Pověsti o tom, proč se Klobouky jmenují tak, jak se jmenují, o tom, jak Turci ukradli klobucké zvony nebo o tom, proč má Červený dům svou barvu.
Červený dům, 476x317, 21.13 KBČervený dům

O původu jména Klobouky

Pověst o počátcích Klobouk vypráví o honech brumovských pánů (dle jedné verze šlo o panstvo z Brna) v hlubokých lesích. K občerstvení a odpočinku se prý scházeli na louce se studánkou (v místech dnešní kašny): aby studánku se znamenitou vodou snáze našli, označili si ji prý holí, na níž byl zavěšen klobouk (podle některých byl zelený). Osada, která v těch místech záhy vznikla, dostala od tohoto klobouku své jméno… 
Jiná varianta situuje studánku do hlubokého lesa, její polohu signalizoval klobouk pověšený na vysoký strom.
Také se vypráví, že všichni chlapi z obce nosili klobouky, což v sousedních obcích nebylo zvykem. Když se pak zdejší ubírali na brumovský hrad k jednání, úředníci už je vyhlíželi, a když se ve svahu objevily klobouky, volali: „Klobúky už sú tu.“
 
Jazykovědci nabízejí tři možnosti: buď dal obci jméno klobouk (staročesky „klobúk“), nebo člověk/lidé s příjmením Klobúk, nebo je obec pojmenována podle tvaru okolních vrchů (topografický termín „klobuk“ ve smyslu vršek, pahorek.

Jeleňovská

Kdysi byl ve zdejším kraji na lovu jelenů kralevic se svou milou. Dívka spadla z koně a - zabila se. Když kralevic uslyšel její zoufalý výkřik, zkameněl úzkostí. Jejich blízcí je nikdy nenašli, nad těly milenců se časem navršily mohutné mohyly: lidé jim později začali říkat Královec a Jeleňovská. A mezi jejich prsty, které se v poslední chvíli marně snažily spojit, protékaly jen slzy, potůček, který protéká mezi těly milenců… 
 

Jak Turci ukradli Klobučanům zvony

Když v druhé polovině roku 1663 útočili Turci na Klobouky, obyvatelé města se vždy statečně bránili a nepřátele zahnali: do boje Klobučany svolávaly kostelní zvony. Proto měli pohané na tyto zvony zlost, a tak se jich jednou v noci několik vypravilo (za zády obrovskou armádu) zvony ukrást. Podařilo se, zvony pak zakopali kdesi v horách za Študlovem. Kloboucký zvoník přišel na krádež až ráno, když chtěl zvonit klekání: musel zvonit umíráčkem, který tam Turci nechali. Klobučané si to ale nechtěli nechat líbit a vypravili se pomstít zlodějům. U Lysé se prý strhla velká bitva, v níž sice Klobučané pobili 400 Turků, ale nakonec museli velké přesile ustoupit.
 
Poznámky: Klobouky za zmíněných vpádů utrpěly velké škody a kloboucký kostel skutečně přišel o zvony, jak dokazují i dva současné zvony pořízené roku 1665. Toho roku ostatně pořizoval nové zvony i kostel lidečský. 

Katův dům

O Červeném domě (čp. 194) se traduje, že to bývala katovna. Korýtkem, které ční z jihozápadní stěny domu do ulice, měla dokonce vytékat krev popravovaných zločinců. 
 
Poznámka: Dům byl ovšem postaven až roku 1781, a to bratry Dobiášem a Benediktem Tomaštíkovými, soukenickými mistry. Tento ve své době nejzámožnější a nejhonosnější kloboucký dům nemohl být katovnou jednak z důvodu časového (Klobouky ztratily hrdelní právo v roce 1754), jednak z důvodu společenského (katův dům by nemohl stát na náměstí, nebyl by tak vznešený atd.). A co se týká korýtka, jinak kuchyňského odpadu, tak popravy nebyly prováděny v uzavřených objektech, ale naopak – z důvodů demonstrace práva - na otevřených prostranstvích. Co jistě zavdalo pověsti o katovi, byla jistě barva fasády domu, která je jinak pro konec 18. století poměrně typická. L. Portlová uvádí, že při jednom líčení někdy před polovinou 20. století byla údajně pečlivě oškrabána jedna okenní římsa, přičemž se zjistilo, že z 27 vrstev liček byly tři vrstvy bílé, vápenné, a všechny zbývající byly – červené. – Portlová zaznamenala ještě jiné vyprávění spjaté s tímto domem: hospodář prý musel odejít od rozestavěného domu do napoleonských válek a jeho žena pak dům postavila sama, a proto je prý tak starobylý, s pavláčkou, jako dříve všechny „v okršku městském“… 

Lakomý mlynář

Jeden kloboucký řezník kdysi kupoval v nedaleké vsi u mlynáře pár volů. Mlynář chtěl ale moc peněz, takže z kupu sešlo. Řezník měl zrovna cestu do Vizovic, nějakou delší práci, ale ani tam na tarmaku voly nekoupil. Když se vracel, opět potkal mlynáře: jako by na něj čekal a řekl řezníkovi, že prodá, laciněji. Řezník peníze vyplatil a druhý den si měl přijít pro voly. Ve mlýně se ale dozvěděl, že mlynář je už týden mrtvý. Nechtěl tomu věřit, ale stejnou věc tvrdili i všichni v hospodě. Řezník ale nemínil jen tak přijít o peníze, a tak chtěl, aby se otevřel hrob. Stalo se: mlynář tam ležel a v pootevřených ústech měl nacpané řezníkovy peníze…

Vojenský poklad

Roku 1866, v době prusko-rakouské války, se po Kloboukách rozneslo, že přes město potáhnou Prusové. Zámožní Brattmannovi hned zakopali do studánky na jednom svém pozemku všechno zlato, co měli: dodnes ale tento poklad nikdo nenašel. Když se vojsko opravdu blížilo, vyslali kloboučtí radní dva měšťany, aby podplatili velitele a vojsko tak táhlo jinudy. Ale už bylo pozdě: měšťané zastihli Prusy, jak sjíždějí z kopečku od Horní Lidče. Vojsko pak táhlo přes město skoro týden. V Bílých potokách poráželi dobytek. A protože plíce, hlavy a nohy nechávali ležet, chodívaly to tam chudobné děti sbírat. Jeden chlapec tam jednou našel tašku plnou zlatých peněz. Utíkal to říct domů, ale když se s otcem vrátil, taška už tam nebyla. Chvíli po nich tašku sháněli dva vojáci, kteří pak i na radnici nechali vyhlásit, že kdo tašku vrátí, dostane odměnu. Nikdo se nepřihlásil, ale jedna rodina se od té doby začala vzmáhat. Když se jich lidé ptali, kde přišli k penězům, odpovídali, že na Velký pátek vykopali poklad. 

Pověsti pochází z publikace P. Odehnal: Jižní Valašsko v pověstech (katalog), www.msvk.eu

Kalendář akcí

všechny

Nejbližší

Chystané

Probíhající

Turistické cíle

všechny
Lázně Luhačovice
Luhačovice
Největší moravské lázně jsou proslulé příznivými klimatickými podmínkami a příjemným prostředím, kterým vetkl přímo pohádkovou podobu architekt Dušan ...
Česko-slovenský mechanický betlém
Horní Lideč
V Horní Lidči byl v roce 2011 uveden do provozu nový mechanický betlém. Součástí expozice betlému je kromě vyřezávaných dřevěných postaviček a arch...
PR Bílé potoky
Valašské Klobouky
Přírodní rezervaci Bílé potoky tvoří dvě luční enklávy lemované lesním porostem na levém svahu Klobouckého potoka. Rezervace je vyhlášena na výměře 8,...
Luhačovské Zálesí o.p.s.MAS PloštinaMAS Vizovicko a SlušovickoMAS Hornolidečska Resort LuhačoviceVýchodní Morava
Facebook Youtube Twitter Pinterest